Verzia vhodná k tlači
 

human_actionSlovník obsahuje základné pojmy z ekonómie a môže byť rozvíjaný ktorýmkoľvek účastníkom kurzu. Pridajte sa, a pomôžte s jeho tvorbou klaun
Zatiaľ najlepší slovník ekonomických pojmov som našiel v diele:
Human Action, preto sú všetky termíny zatiaľ v tejto kategórii, ak máte iný dobrý zdroj, napíšte mi (Martin Jurčo) a pridám novú kategóriu.

Plnotextové vyhľadávanie


Prechádzať slovník s použitím tohto registra

Špeciálny | A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N
O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | VŠETKO

Stránka: (Predchádzajúci)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  (Ďalší)
  VŠETKO

H
Homo oeconomicus: (lat.) Ekonomický člověk; člověk poháněný výhradně "ekonomickými" motivy, t.j. pouze touhou dosáhnout co nejvyššího možného hmotného nebo peněžního zisku.
Hospodářský cyklus: (Trade cycle) Opakující se pravidelnost neustále se objevujících změn, jež se údajně vyskytují v agregátní hospodářské aktivitě. Fáze cyklu jsou přibližně: horečná prosperita boomu, jenž končí vážnou krizí či panikou; období vyčišťování, vysoké nezaměstnanosti a přizpůsobení, obvykle označované jako recese nebo - deprese, a období oživení a obnovy, jež přináší vzestup a vede k novému boomu. Karel Marx (1818-1883) dal vzniknout myšlence, že opakující se krize jsou neoddělitelně spojené s - nenarušeným či svobodným tržním hospodářstvím. Mises ukázal, že "hospodářský cyklus je . . . právě naopak nevyhnutelným důsledkem manipulace s měnovým trhem" (The Freeman, 24. září 1951, č. 26, str. 829). Viz - měnová teorie hospodářského cyklu.
I
Indukce, induktivní: (Induction, inductive) V logice předpokládání pravdivosti obecného (univerzálního) předpokladu ze znalosti, že jednotlivé nebo určité případy této obecnosti odpovídají předpokladu. Příkladem je předpoklad určitého člověka, že všichni lidé mluví anglicky, protože všichni lidé, které tento člověk zná, mluví anglicky. Dokonalou indukcí rozumíme to, že předpoklad je založen na znalosti všech případů. V těchto případech je indukce pouhým výrokem o známém celku nebo obecnosti. K nedokonalé indukci dochází v případech, kdy je předpoklad založen na znalosti méně než všech jednotlivých případů, t.j. na jejich vzorku. Ve vědách o lidském jednání nemůže nedokonalá indukce nikdy poskytnout vědeckou jistotu. V nejlepším případě poskytuje pouze pravděpodobnost. Nedokonalá indukce je základem přírodních věd.
Inflace: (Inflation) V obvyklém nevědeckém užití tohoto pojmu jde o velké zvýšení objemu - peněz v širším smyslu, které vede k poklesu kupní síly peněžní jednotky, zkresluje ekonomickou kalkulaci a narušuje význam účetnictví jako prostředku určování zisků a ztrát. Inflace dopadá na různé ceny, mzdové sazby a úrokové míry v různých časech a v různé míře. Proto narušuje spotřebu, investice, průběh výroby i strukturu obchodu i průmyslu a zvyšuje bohatství a příjmy jedněch a snižuje je u jiných. Inflace nezvyšuje celkové bohatství, jež je možné spotřebovat. Pouze přeskupuje kupní sílu ve prospěch těch, kdo jako první obdrží nějaké z těchto nových, dodatečných peněz. Tato rozšířená definice, zvýšení objemu peněz, postačuje pro historii a politiku, postrádá však přesnost vědeckého pojmu, protože rozdíl mezi malým a velkým nárůstem objemu peněz je neurčitý a rozdíly v nich jsou pouze otázkou míry. Přesnější definicí, využitelnou v teoretické analýze, je zvýšení množství peněz v širším smyslu, které není kompenzováno odpovídajícím zvýšením potřeby poptávky po penězích v širším smyslu, takže výsledkem musí být pokles směnné hodnoty (kupní síly) peněžní jednotky. Pozn.: Dnes populární zvyk definovat inflaci pomocí jednoho z jejích dopadů, vyšších cen, skrývá před veřejností ostatní důsledky zvýšení objemu peněz vždy, když je tento růst kompenzován odpovídajícím poklesem cen kvůli zvýšení výroby. Užití této definice tak oslabuje odpor k dalšímu zvyšování objemu peněz politickým nařízením nebo manipulací a umožňuje stále větší narušování hospodářské struktury, předtím než se dostaví nevyhnutelné období přizpůsobení, obecně známé jako recese nebo - deprese.
Institucionální ekonomie: (Institutional economics) Holistická škola myšelní (viz - holismus) amerického původu, podle které by měly být centrem pozornosti "sociálních studií" spíše vzorce skupinového chování než jednotlivé lidské jednání. Tato škola se domnívá, že lidské aktivity jsou utvářeny především nepřekonatelnými společenskými tlaky označovanými jako instituce. Tyto instituce zahrnují zvyky, obyčeje, tradice, prostředí a člověkem vytvořené zákony. Tím, že připisují problémy lidstva především institucím "laissez faire kapitalismu", se snaží změnit stávající instituce pomocí veřejného (t.j. politicky ovládaného) vzdělávání, politických zásahů a společenské kontroly (centrálního plánování). To má podle nich odstranit veškeré obtíže a střety zájmů, jež jsou podle jejich názoru nerozlučně spjaty s tržním hospodářstvím založeným na soukromém vlastnictví a vlastním zájmu jednotlivců. K autorům, jejichž díla institucionální ekonomii silně ovlivnila, patři Thorstein Veblen (1857-1929), John R. Commons (1862-1945), Wesley C. Mitchell (1874-1948), sociolog Charles H. Cooley (1864-1929) a filozof John Dewey (1859-1952). Institucionální ekonomie je americkou variantou britské a německé historické ekonomické školy (viz - historická škola)
K
Kapitál: (Capital) Základní koncept ekonomické kalkulace, který v peněžních jednotkách vyjadřuje čisté bohatství (aktiva minus pasiva) skládající se ze všech druhů kapitálových statků a prodejných aktiv (úspor) náležejících určité osobě nebo jiné jednotce účastnící se tržního hospodářství. Pouze díky použití tohoto účetního konceptu je možné (1) odhadnout či předpovídat zisky (přírůstek na kapitálovém účtu) a ztráty (úbytek na kapitálovém účtu) zamýšlených tržních operací a (2) vypočítat zisky a ztráty uskutečněných operací. Proto je koncept kapitálu nezbytně nutný jak jako kompas vedoucí veškeré budoucí tržní jednání, tak i jako prostředek zjištění úspěchu či neúspěchu jednání, které již proběhlo.
Kapitálová akumulace: (Capital accumulation) Čin, proces či výsledek vytváření nebo zvyšování zásoby - kapitálových statků. Kapitál může být akumulován pouze vytvořením většího bohatství, než je spotřebováno, t.j. spořením.
Kapitálová spotřeba či dekumulace: (Capital consumption or decumulation) Čin či proces spotřeby či snižování nabídky - kapitálových statků.
Kapitálové statky: (Capital goods) Vyrobené výrobní faktory, jako nástroje, stavby, dopravní zařízení, částečně dokončené statky, a hotovost i spotřební statky, které umožňují jejich majiteli zahájit časově náročnější a produktivnější procesy tvorby bohatství, než by bylo možné, kdyby tyto formy úspor nevlastnil. Stručně řečeno jde o práci, přírodní zdroje a čas vtělené do podoby ekonomických statků, jejichž vlastnictví snižuje čas nutný k dosažení určitého cíle lidského snažení.
Kardinální čísla: (Cardinal numbers) Základní číslovky užívané při jednoduchém počítání (1, 2, 3 atd.), odlišné od - ordinálních čísel.

Stránka: (Predchádzajúci)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  (Ďalší)
  VŠETKO


Theme by NewSchool Learning