Printer-friendly version
 

Search full text


Browse the glossary using this index

Special | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | ALL
M
: (Malthusian law of population) Zvláštní případ zákona výnosů, poprvé předložený a upravený Thomasem R. Malthusem (1766-1834) v šesti vydáních (1798-1826) jeho Eseje o principu populace (Essay on the Principle of Population). Podle tohoto zákona má populace, za jinak stejných okolností, tendenci zvyšovat se geometrickou řadou (1,2,4,8), zatímco prostředky obživy pouze aritmetickou řadou (1,2,3,4 atd.) Pokud nedojde k uplatnění "mravního omezení" nebo "preventivních regulátorů", přebytečný nárůst populace bude odstraněn "pozitivními regulátory", jako jsou válka, zločiny, nemoci, hladovění a rozsáhlé mory a hladomory.
: (Marxism) Socialistická teorie Karla Marxe (1818-1883) a jeho spolupracovníka a finančního podporovatele Bedřicha Engelse (1820-1895). Viz - Das Kapital a - komunismus.
: (Bear) Finančnické označení osoby, která v očekávání nižších cen prodává zboží, měnu nebo cenné papíry s budoucím dodáním, které sama nevlastní, a čeká, že je později, ještě předtím, než nastane okamžik jejich dodání, koupí za nižší cenu. Říká se, že provádí krátke prodeje. Provádění "medvědích" transakcí má na ceny stejný dopad jako zvýšená nabídka, tedy je snižuje.
: (Mercantilism) Teorie některých autorů z 16. a 17. století, založená na víře, že zisk jednoho člověka nebo národa musí představovat ztrátu jiného a že vzácné kovy jsou vždy tou nejvíce žádoucí formou bohatství. Ve snaze zvýšit bohatství národa doporučovali národní regulaci zahraničního obchodu takovým způsobem, který měl podle nich zvýšit vývozy zboží a omezit jeho dovozy, a tím vést k přílivu drahých kovů. Tento stav se dodnes nazývá příznivou obchodní bilancí. Zastánci těchto teorií v 19. a 20. století jsou označováni jako neomerkantilisté. Viz - platební bilance.
: (něm.) Spor, hádka nebo polemika o metody; konkrétně spor o metodu a epistemologický charakter ekonomie, jenž se odehrál na přelomu 80. a 90. let 19. století mezi zastánci - rakouské ekonomické školy, vedenými Carlem Mengerem (1840-1921) a zastánci (německé) - historické školy, vedené Gustavem von Schmollerem (1838-1917). Historická škola měla za to, že ekonomové mohou formulovat nové a lepší společenské zákony pomocí sběru a studia statistického a historického materiálu. Jejich myšlení dominovalo německým univerzitám ve druhé polovině 19. století. To vedlo ke zesměšňování - "liberální" ekonomie a přispělo k růstu státu a socialistického plánování, jež vydláždili cestu - nacistickým myšlenkám.
: (Marginal theory of value) Teorie, podle které hodnota přirazená určitému statku představuje význam, který má její užití při odstraňování pociťované nespokojenosti a hodnota každé jednotky zásoby totožných statků je hodnota nejméně důležitého (či mezního) užití, pro nějž lze tento uvažovaný počet dostupných jednotek podle očekávání využít. Je tomu tak proto, že hodnotový soud se vždy vztahuje výhradně k nabídce, se kterou je daná volba spojena, neboť jednotlivec se musí rozhodnout, zda získat užití právě této určité (mezní) zásoby, či se ho vzdát. Protože každá dodatečná jednotka totožného statku bude alokována na méně hodnocené užití než ta předchozí, hodnota přiřazená každé dodatečné (mezní) jednotce bude nižší než ta, jež byla připsána dříve drženým jednotkám. A naopak - s každým snížením počtu držených jednotek dojde k růstu hodnoty nejméně významného (mezního) užití, na které může být snížena zásoba použita. Mezní teorie hodnoty je subjektivní teorií hodnoty, jež je základem všech teorií - rakouské ekonomické školy. Viz také - subjektivní teorie hodnoty.
: (Marginal utility) Nejméně důležité užití, k němuž může být využita jednotka uvažované nabídky totožných statků. Právě toto nejméně důležité či mezní užití je bráno v úvahu, když se člověk rozhoduje, zda zvýší nebo sníží svoji zásobu o jednotku, protože právě toto užití (či hodnotu) svým rozhodnutím získá nebo ztratí.
: (Modern theory of value) V Misesově terminologii jde o teroii obecně známou jako - mezní teorie hodnoty či - subjektivní teorie hodnoty.
: (Monometallism) Měnový systém, v němž je jako standardní peníze užíván pouze jeden kov a v němž je peněžní jednotka definována jako určitá váha a ryzost tohoto kovu. Příkladem je - zlatý standard.

Theme by NewSchool Learning