Printer-friendly version
 

Search full text


Browse the glossary using this index

Special | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | ALL

Page: (Previous)   1  2
  ALL

K
: (Comparative cost, law or theory of) Teorie Davida Ricarda (1772-1823), také známá jako Ricardův sdružovací zákon, podle kterého platí, že když je jedna osoba, skupina nebo národ nadřazena jiným při výrobě všech statků, je výhodné pro všechny strany, aby se efektivnější či lépe vybavený výrobce zaměřil na tu výrobu, u které má relativně nejvyšší nadřazenost, a méně efektivnější výrobce na výrobu těch statků, které je schopen vyrábět s relativně nejnižší neefektivností.
: (Communism) Viz také - socialismus, který je ke komunismu synonymem z hlediska jejich společného konečného cíle, veřejného vlastnictví (či kontroly) výrobních prostředků a veřejného řízení veškeré výroby a rozdělování hotových statků a služeb. Po bolševické revoluci (1917) zvolil bolševický vůdce Lenin (1870-1924) označení komunisté pro všechny, kdo neváhali využít násilí, revoluce a občanské války k dosažení svého konečného cíle, aby je bylo možné odlišit od socialistů či sociálních demokratů, kteří usilují o stejný cíl demokratickými prostředky. V roce 1928, když začalo být zřejmé, že komunistická revoluce nesnížila chudobu ruského lidu - komunistická internacionála vyhlásila, že medzi komunismem a socialismem existuje materiální rozdíl. Vyhradila pojem "komunismus" tomu, co Karel Marx (1818-1883) ve své Kritice Gothajského programu (1875) nazýval "vyšší fázy komunistické společnosti". Ta měla následovat po socialismu, až růst bohatství v podmínkách socialismu umožní rozdělení statků a služeb na základě změny hesla z "Každému podle jeho schopností" na "Každému podle jeho potřeb".
: (Communist International) Mezinárodní organizace, jejímiž členy byly komunistické strany různých zemí. Poprvé se setkala v Moskvě v roce 1919 a je také známa pod názvem "Kominterna" nebo "Třetí internacionála". Její vedení sídlilo v Moskvě a bylo hlavním prostředkem, kterým vůdci Sovětského svazu usilovali o obrácení zbytku světa k ideologii - socialismu ruského vzoru. Pro to, co jí historicky předcházelo, viz - Druhá internacionála.
: (Corporativism) Hospodářský program italské Fašistické strany, z větší míry kopírující program britského - cechovního socialismu. Veškeré prováděné hospodářské aktivity byly rozděleny do 22 odvětví, z nichž každé bylo reprezentováno jednou korporací. Radě každé korporace předsedal člen Fašistické strany a skládala se z vládou vybraných "odborníků" a zástupců zaměstnanců, zaměstnavatelů a Fašistické strany. Každá rada byla odpovědná Ministerstvu korporací za vedení své korporace a její členové byli také členy Komory svatků (fasces) a korporací, která se měla stát dolní komorou zákonodárného sboru. V praxi členové rad korporací pouze schvalovali rozhodnutí národního fašistického diktátora Benita Mussoliniho (1883-1945).
: (Christian socialism) Druh socialismu, který hledá základ socialistického systému ve věrnosti křesťanské církvi, v protikladu s protináboženskými, protikřesťanskými a ateistickými druhy socialismu. Objevil se v 19. století a byl založen především na nesouhlasu s touhou po zisku či osobním prospěchu. Jeho zastánci obvykle nevěnují žádnou pozornost problému výroby, jsou proti velkým rozměrům a zásadním změnám v podnikání a snaží se dosáhnout toho, co považují za "spravedlivější" alokaci stávajícího bohatství. Touží po "spravedlivých" cenách a mzdách, obvykle těch, které existovaly v určitém období v minulosti, jejichž udržení je možné jen prostřednictvím zcela regulovaného hospodářství.
: (Qualitative economics) Ekonomická teorie založená na poznání, že v oblasti lidských jednání neexistují žádné konstantní vztahy a že přesná podoba budoucnosti je vždy nejistá, protože - hodnotové soudy jednajících lidí nemohou být předem určeny s jistotou.
: (Quantitative economics) Teorie - matematické ekonomie založená na představě, že v oblasti lidských jednání existují konstantní vztahy, které mohou být kvantifikovány či měřeny, a že je tedy možné použít v ekonomii statistické a matematické teorie. Mises trvá na tom, že "nic jako kvantitativní ekonomie neexistuje". Všechny statistiky jsou historií, někdy ekonomickou historií, ale nikdy ekonomií.

Page: (Previous)   1  2
  ALL


Theme by NewSchool Learning