Printer-friendly version
 

Search full text


Browse the glossary using this index

Special | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | ALL
H
: (Historical School) Škola myšlení vzniklá v Německu v 19. století, která považovala studium historie za jediný zdroj poznání o lidském jednání a ekonomických otázkách. Tato škola tvrdila, že ekonomové mohou formulovat nové a vylepšené spoločenské zákony ze sběru a studia statistických a historických údajů. Starší část (před rokem 1870) se stavěla proti učení klasické školy (viz - klasická ekonomie); zatímco mladší historická škola (po roce 1870) odporovala učení - rakouské školy a odporučovala "společenskou reformu" prostřednictvím akce státu. Ovládnutí německých univerzit historickou školou vedlo k zesměšňování - liberální ekonomie a prosazování státního socialismu nebo myšlenek národního plánování. Tím poskytla historická škola ideologický základ německým politikám éry - nacismu. Viz také - Methodenstreit.
: (Historicism) Teorie - historické školy, podle které mimo oblast přírodních věd, matematiky a logiky neexistuje žádné poznání kromě toho poskytovaného historií. Dovolává se autority tradic a moudrosti věků a staví se proti myšlenkám inspirovaným americkou a Velkou francouzskou revolucí. Poskytuje podporu socialismu, intervencionismu a nacionalismu.
: (Value) Myšlena je hodnota subjektivní, nikoli - objektivní hodnota užití. Jde o význam, který jednající člověk přiřazuje konečným cílům. Prostředky (viz - výrobní faktory) získávají hodnotu tím, že jim člověk připisuje užitečnost při dosažení konečného cíle. Hodnota není vnitřní vlastností, neexistuje ve věcech. Je pouze v lidské mysli, odráží způsob, jakým člověk emocionálně reaguje na podmínky svého prostředí. Hodnota se odráží v lidském jednání. Hodnota není dána tím, co o ní jedinec či jejich skupiny říkají, ale tím, jak jednají. Je vždy relativní, subjektivní a lidská, nikdy absolutní, objektivní či božská.
: (Judgment of value) Výsledek duševního aktu jednotlivce, jenž nemůže být pozorován, ale který vyjádřuje jeho přání, chutě, touhy, pocity, volby nebo preference, jež ho podněcují či vedou v daném čase, situaci a prostředí k určitému způsobu jednání ve snaze nahradit méně uspokojivé podmínky podmínkami, jimž dává přednost. Hodnotový soud je osobní a subjektivní, a proto není možné ho důkazem potvrdit či vyvrátit. Může být rozpoznán jen prostřednictvím jednání, z něhož jej lze vyvodit.
: (Holism, holistic) Kolektivistický koncept, podle kterého se člověk může dozvědět vše, co se dozvědět lze, studiem celků a jednání celých jednotek namísto jednání jednotlivých lidí. Holismus spočívá na teleologické a metafyzické víře, že jednání celku nějakým způsobem určuje jednání jeho součástí spíše než naopak.
: (lat.) Ekonomický člověk; člověk poháněný výhradně "ekonomickými" motivy, t.j. pouze touhou dosáhnout co nejvyššího možného hmotného nebo peněžního zisku.
: (Trade cycle) Opakující se pravidelnost neustále se objevujících změn, jež se údajně vyskytují v agregátní hospodářské aktivitě. Fáze cyklu jsou přibližně: horečná prosperita boomu, jenž končí vážnou krizí či panikou; období vyčišťování, vysoké nezaměstnanosti a přizpůsobení, obvykle označované jako recese nebo - deprese, a období oživení a obnovy, jež přináší vzestup a vede k novému boomu. Karel Marx (1818-1883) dal vzniknout myšlence, že opakující se krize jsou neoddělitelně spojené s - nenarušeným či svobodným tržním hospodářstvím. Mises ukázal, že "hospodářský cyklus je . . . právě naopak nevyhnutelným důsledkem manipulace s měnovým trhem" (The Freeman, 24. září 1951, č. 26, str. 829). Viz - měnová teorie hospodářského cyklu.

Theme by NewSchool Learning