Verzia vhodná k tlači
 

human_actionSlovník obsahuje základné pojmy z ekonómie a môže byť rozvíjaný ktorýmkoľvek účastníkom kurzu. Pridajte sa, a pomôžte s jeho tvorbou klaun
Zatiaľ najlepší slovník ekonomických pojmov som našiel v diele:
Human Action, preto sú všetky termíny zatiaľ v tejto kategórii, ak máte iný dobrý zdroj, napíšte mi (Martin Jurčo) a pridám novú kategóriu.

Plnotextové vyhľadávanie


Prechádzať slovník s použitím tohto registra

Špeciálny | A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N
O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | VŠETKO
E
Ekonomická kalkulace: (Economic calculation) Proces, v němž si omylní lidé jednající v měnícím se světě vybírají na základě peněžních cen mezi nekonečným množstvím představitelných a možných způsobů výroby. Ekonomická kalkulace není možná bez existence všeobecně přijímaného - prostředku směny (peněz). V tržním hospodářství jsou peněžní ceny určovány nabídkou a poptávkou výrobců a spotřebitelů. Proto odrážejí relativní naléhavost jejich různých potřeb. Ceny, za něž jsou statky a služby směňovány, ovlivňují volby spotřebitelů a výrobců při činění nabídek na nákup přírodních zdrojů, konečných výrobků i vyrobených či zčásti vyrobených výrobních faktorů. Vyšší (resp. nižší) ceny odrážejí vyšší (resp. nižší) poptávku anebo vyšší (resp. nižší) vzácnost statku či služby a vedou jejich uživatele k jejich šetření (resp. užívání ve větším množství) anebo k rozšíření (resp. omezení) výroby. Tím tržní ceny umožňují jednotlivcům - spotřebitelům a podnikatelům - kalkulovat a řídit výrobu tak, že jsou dostupné prostředky věnovány na uspokojení nejnaléhavějších potřeb a neexistují žádné neuspokojené naléhavější potřeby. Dvěma hlavními předpoklady ekonomické kalkulace jsou (1) soukromé vlastnictví, nejen spotřebních statků, ale i výrobních faktorů, a (2) společný jmenovatel - peníze -, jímž mohou být vyjádřeny relativní hodnoty. Mises v roce 1920 ukázal, že ekonomická kalkulace je nemožná v socialistickém hospodářství, protože tyto dvě podmínky nejsou splněny. Socialističtí plánovači by se museli spoléhat na vnější (zahraniční) ceny, aby mohli určit relativní tržní hodnoty. Toto tvrzení vyvolalo živou, a stále pokračující, diskusi, v níž se obhájci socialismu snažili odmítnout Misesovy závěry.
Ekonomický člověk: (Economic man) Koncept vytvořený - epigony britské klasické politické ekonomie v 19. století. Vykresluje člověka, jako kdyby byl výhradně a neustále motivován touhou po peněžním zisku a vylučoval ostatní lidské touhy. Jde tak o pokus těchto epigonů vysvětlit a ospravedlnit hlavní zájem - klasické ekonomie o podnikatelské aktivity a nedostatečnou pozornost věnovanou aktivitám spotřebitelů.
Ekonomický problém: (The economic problem) Jak využít dostupné prostředky takovým způsobem, aby žádná naléhavěji pociťovaná potřeba nezůstala neuspokojena, protože prostředky vhodné k jejímu uspokojení byly využity k uspokojení méně naléhavěji pociťovaných potřeb, t.j. byly vyplýtvány.
Ekonomie: ( Economics ) Teoretická věda poskytujíci porozumění významu a závažnosti účelného (vědomého) lidského jednání. Nezabývá se věcmi a hmotnými předměty, ale významy a jednáním lidí. Ekonomie je vědou o prostředcích, které musí lidé zvolit, aby dosáhli svých lidmi dosažitelných cílů, které si vybrali v souladu se svými hodnotovými soudy. Hodnocení a výběr cílů jsou však za hranicí ekonomie a všech ostatních věd. Ekonomie člověku umožňuje předvídat kvalitativní důsledky, které lze očekávat z přijetí určitého opatření nebo hospodářské politiky, tyto předpovědi však nemohou být kvantitativní, protože v hodnoceních určujících , vedoucích a měnících lidská jednání neexistují žádné konstantní vztahy.
Elasticita poptávky: ( Elasticity of demand ) . Míra, v níž je očekávaná reakce poptávky po statcích nebo službách na změny v cenách těchto statků či služeb.
Epigon: (Epigone) Následovník, příznivec nebo žák, často ve významu pozdější, méně významný, než byl jeho učitel nebo učitelé.
Epistemologie, epistemologický: (Epistemology, epistemological) Teorie lidského poznání; základ věd o člověku, zabývající se původem, strukturou, postupy a platností lidského poznání. Pojednává o duševních jevech lidského života: myšlení, vnímání a vědění. Předpokládá, že logická struktura lidské mysli se nemění.
Etatismus: (Statism) Doktrína, či politika bezpodmínečného podřízení jednotlivce státu či vládě s neomezenými pravomocemi. Etatismus se objevuje ve dvou podobách: jako - socialismus a - intervencionismus. Společný je jim cíl bezpodmínečného podřízení jednotlivce státu, společenskému aparátu nátlaku a donucení.
Extroverzivní práce: (Extroversive labor) Lidské úsilí vynaložené kvůli tomu, že člověk dává přednost očekávaným výsledkům před uspokojením získaným z nicnedělání. Extroverzivní práce je opakem - introverzivní práce, jež představuje lidskou námahu podstoupenou pouze pro uspokojení z námahy samotné. Veškerá práce vykonaná za náhradu nebo za konečný produkt je extroverzivní.

Theme by NewSchool Learning