Verzia vhodná k tlači
 

human_actionSlovník obsahuje základné pojmy z ekonómie a môže byť rozvíjaný ktorýmkoľvek účastníkom kurzu. Pridajte sa, a pomôžte s jeho tvorbou klaun
Zatiaľ najlepší slovník ekonomických pojmov som našiel v diele:
Human Action, preto sú všetky termíny zatiaľ v tejto kategórii, ak máte iný dobrý zdroj, napíšte mi (Martin Jurčo) a pridám novú kategóriu.

Plnotextové vyhľadávanie



Triediť chronologicky: Podľa dátumu poslednej aktualizácie Vzostupne | Podľa dátumu vytvorenia

Stránka:  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  (Ďalší)
  VŠETKO

Ekonomický problém: (The economic problem) Jak využít dostupné prostředky takovým způsobem, aby žádná naléhavěji pociťovaná potřeba nezůstala neuspokojena, protože prostředky vhodné k jejímu uspokojení byly využity k uspokojení méně naléhavěji pociťovaných potřeb, t.j. byly vyplýtvány.
Ekonomie: ( Economics ) Teoretická věda poskytujíci porozumění významu a závažnosti účelného (vědomého) lidského jednání. Nezabývá se věcmi a hmotnými předměty, ale významy a jednáním lidí. Ekonomie je vědou o prostředcích, které musí lidé zvolit, aby dosáhli svých lidmi dosažitelných cílů, které si vybrali v souladu se svými hodnotovými soudy. Hodnocení a výběr cílů jsou však za hranicí ekonomie a všech ostatních věd. Ekonomie člověku umožňuje předvídat kvalitativní důsledky, které lze očekávat z přijetí určitého opatření nebo hospodářské politiky, tyto předpovědi však nemohou být kvantitativní, protože v hodnoceních určujících , vedoucích a měnících lidská jednání neexistují žádné konstantní vztahy.
Elasticita poptávky: ( Elasticity of demand ) . Míra, v níž je očekávaná reakce poptávky po statcích nebo službách na změny v cenách těchto statků či služeb.
Epistemologie, epistemologický: (Epistemology, epistemological) Teorie lidského poznání; základ věd o člověku, zabývající se původem, strukturou, postupy a platností lidského poznání. Pojednává o duševních jevech lidského života: myšlení, vnímání a vědění. Předpokládá, že logická struktura lidské mysli se nemění.
Etatismus: (Statism) Doktrína, či politika bezpodmínečného podřízení jednotlivce státu či vládě s neomezenými pravomocemi. Etatismus se objevuje ve dvou podobách: jako - socialismus a - intervencionismus. Společný je jim cíl bezpodmínečného podřízení jednotlivce státu, společenskému aparátu nátlaku a donucení.
Federální rezervní bankovky: (Federal Reserve Notes) Bankovky Federálního rezervního systému plnící funkci - zákonného platidla. Od roku 1914 do 21. června 1917 byly ze 100% kryty krátkodobými směnkami plus nejméně ze 40% zlatými rezervami. V roce 1917 byly tyto rezervní požadavky změněny na ne méně než 40% ve zlatě a zbývající podíl do 100% se skládal ze soukromých a veřejných dluhopisů splňujících určitá zákonná kritéria. Mezi lety 1914 a 1933 byly tyto bankovky směnitelné za zlato po jejich předložení. V roce 1933 byla směnitelnost zrušena kromě bankovek předložených zahraničními vládami, jejich centrálními bankami a určitými mezinárodními organizacemi. V roce 1945, během 2. světové války, byl požadavek zlatých rezerv snížen na "ne méně než 25%". V 60. letech 20. století se spolu s poklesem zlatých rezerv objevily četné hlasy volající po snížení či odstranění tohoto požadavku. V roce 1968 byl zrušen. Od té doby byly tyto bankovky kryty pouze soukromými a veřejnými dluhy a byly vydávány bez jakýchkoli limitů ve vztahu ke svému krytí. 15. srpna 1971 prezident Nixon pozastavil jejich směnitelnost i pro cizí vlády, jejich centrální banky a pro mezinárodní organizace. Dnes (t.j. v roce 1974) jsou v podstatě - neplnohodnotnými penězi.
Fiduciární prostředky: (Fiduciary media) Peněžní substituty dobrovolně přijímané za svou nominální hodnotu, které se skládají z nároku na směnu určité sumy peněz na požádání, a tato suma převyšuje peněžní rezervy držené za účelem jejich směny. Fiduciární prostředky zahrnují - symbolické peníze, bankovky, státovky a - vklady na požádání (peníze na účtech nebo šekové peníze), které převyšují objem hotovostních rezerv okamžitě dostupných k jejich směně na skutečné peníze. Fiduciární prostředky jsou - peněžními substituty a - penězi v širším smyslu, ale nikoli - penězi v užším smyslu.
Greshamův zákon: (Gresham´s Law) Populární verze zní: "Špatné peníze vytlačují z oběhu dobré peníze". Správněji by měl znít: "Když vláda uzná jeden druh peněz za zákonné platidlo, existuje tendence, aby se ze zákonně nadhodnocených peněz stal všeobecně užívaný prostředek směny, zatímco užití zákonně podhodnocených peněz jako prostředku směny zmizí. " Nejranější rozpoznání tohoto zákona lze nalézt ve hře Žáby (405 př. n. l.) aténského dramatika Aristofana (448? - 380? př. n. l.) Překlad příslušné pasáže zní: "Naše město se chová stejně k mužúm i k penězům. Má věrné a ctihodné syny. Má ..... mince nezkažené, zlaté, stříbrné, všechny dobře vyražené, prověřené a čistě zvonící. A přesto je nikdy nepoužíváme! Jiné putují z ruky do ruky, bídná mosaz, vyražená teprve minulý týden a označená mizernou značkou. Stejné je to s muži, které známe pro ctnostný, bezúhonný život a vznešená jména. Místo nich dáváme přednost mužům mosazným..." Poprvé o něm rozsáhle pojednal Francouz Nicholas Oresme (1320? - 1382), biskup z Lisieux (po 1377). Ve svém nedatovaném pojednání Tractatus de Origine, Natura et Mutationibus Monetarium se stavěl proti úpravám peněz králem pro královo obohacení. Prohlásil takové zlehčování mincí za nespravedlivé a nepřijatelné, protože vede k demoralizaci lidí, narušuje obchod a k odlivu vzácných kovů ze země. Polský astronom Koperník (1473 - 1543) napsal ve svém De Monetae Cudendae: "Není možné, aby mince se správnou váhou a mince zlehčené obíhaly zároveň. Všechny dobré mince jsou hromaděny, roztaveny nebo vyvezeny a v oběhu zůstávají pouze mince zlehčené." Tento jev byl nazván Greshamovým zákonem poprvé v roce 1857, kdy ho anglický ekonom Henry D. McLeod (1821 - 1902) připsal siru Thomasu Greshamovi (1519 - 1579). Sir Thomas byl úspěšným obchodníkem, jako královský zmocněnec radil anglické královně Alžběte (1533 - 1603) v záležitostech týkajících se měnové reformy. Poukazoval na to, že její otec, Jindřich VIII. (1491 - 1547), kvůli zlehčování svých mincí vyvolal pokles směnného kurzu anglických mincí a odliv veškerého ryzího zlata z království. Ve skutečnosti je Greshamův zákon pouze případem obecnějšího ekonomického zákona, podle nějž není v tržním hospodářství nikdy žádná komodita využita k plnění funkce, kterou může stejně dobře naplnit i komodita levnější.
Socialismus: (Socialism) Systém společenské organizace požadující veřejné vlastnictví všech výrobních prostředků. Politika, usilující o vytvoření společnosti, v níž jsou veškeré hmotné výrobní prostředky pod výhradní kontrolou organizované skupiny, t.j. vlády - společenského tělesa nátlaku, donucení a útisku. V podmínkach socialismu by tato skupina neurčovala jen to, co má být vyráběno a kdo a jak to má vyrábět, ale také to, kdo má získat produkt a jak ho má využít. V podmínkach tohoto - monopolního vlastnictví a kontroly výrobních faktorů by neexistoval žádný trh těchto faktorů, a tím ani prostor pro - prostředek směny (- peníze) či využití ekonomické kalkulace, která musí být založena na tržních cenách. Závěrem tedy je, že veškerá rozhodnutí musí být centralizována do rukou jedné autority. Proto, jsou-li principy socialismu dovedeny do svých logických konců, musí nutně vést k diktatuře jednoho člověka.
Medvěd: (Bear) Finančnické označení osoby, která v očekávání nižších cen prodává zboží, měnu nebo cenné papíry s budoucím dodáním, které sama nevlastní, a čeká, že je později, ještě předtím, než nastane okamžik jejich dodání, koupí za nižší cenu. Říká se, že provádí krátke prodeje. Provádění "medvědích" transakcí má na ceny stejný dopad jako zvýšená nabídka, tedy je snižuje.

Stránka:  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  (Ďalší)
  VŠETKO


Theme by NewSchool Learning