Verzia vhodná k tlači
 

human_actionSlovník obsahuje základné pojmy z ekonómie a môže byť rozvíjaný ktorýmkoľvek účastníkom kurzu. Pridajte sa, a pomôžte s jeho tvorbou klaun
Zatiaľ najlepší slovník ekonomických pojmov som našiel v diele:
Human Action, preto sú všetky termíny zatiaľ v tejto kategórii, ak máte iný dobrý zdroj, napíšte mi (Martin Jurčo) a pridám novú kategóriu.

Plnotextové vyhľadávanie


Prechádzať slovník s použitím tohto registra

Špeciálny | A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N
O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | VŠETKO

Stránka: (Predchádzajúci)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  (Ďalší)
  VŠETKO

R
Regresní teorém: (Regression theorem) Teorém, kterým Mises aplikuje - subjektivní teorii hodnoty na objektivní směnnou hodnotu, neboli kupní sílu, - peněz. Objektivní směnné hodnoty ostatních statků a služeb jsou vysvětleny subjektivní teorií hodnoty, pomocí které jsou hodnoty sledovány k subjektivním hodnotám konečného užití mezních spotřebitelů, kteří statky a služby hodnotí pro jejich objektivní hodnoty užití, jež očekávají získat z jejich spotřeby. To neplatí pro peníze, protože (1) peníze nejsou při svém užití spotřebovávány a (2) subjektivní a objektivní hodnota užití peněz odpovídají a jsou rovny jejich objektivní směnné hodnotě, očekávané hodnotě statků a služeb, za něž mohou být směněny. Mises vysvětluje původ objektivní hodnoty užití peněz tím, že ji sleduje zpět krok za krokem od bodu, v němž jsou peníze hodnoceny, do bodu, v němž peněžní statek sloužil pouze pro nepeněžní užití, nevyhnutelného bodu předcházejícího prvnímu užití statku jako peněz. V tomto bodě je objektivní směnná hodnota tohoto statku vysvětlena obecnou - subjektivní teorií hodnoty a - mezním užitkem.
Ricardiánský: (Ricardian) Vztahující se k teoriím klasického ekonoma Davida Ricarda (1772-1823). Jeho hlavním dílem jsou Zásady politické ekonomie a zdanění (The principles of Political Economy and Taxation) z roku 1817. Ricardo popsal dělbu práce a společenskou spolupráci jako prospěšnou pro všechny (viz - komparativní náklady, zákon či teorie), formuloval poznatek, že politické zásahy do svobodného obchodu (cla) musí nutně vést ke snížení uspokojení spotřebitele a že užití mezní půdy nepřináší žádnou rentu. Poslední uvedená teorie obsahuje i zárodek později rozvinuté - teorie mezního užitku, jež je základem - subjektivní teorie hodnoty. Ricardovými největšími nedostatky byly jeho podpora pracovní neboli - klasické teorie hodnoty, domácího užití - fiduciárních prostředků a - Ricardův efekt - představa, že rozdělení podílů konečné produkce mezi půdu, práci a - kapitál vytváří ekonomický problém.
Ricardův efekt: (Ricardo effect, the) Tvrzení Davida Ricarda (1772-1823), podle nějž povede zvýšení mzdových sazeb k nahrazení práce stroji a naopak zvýšení nákladů na stroje povede k většímu užití práce. Tento závěr je často uváděn - intervencionisty, kteří tvrdí, že zvýšení mzdových sazeb zvýší využití strojů, a tím i celkovou produktivitu. Tento argument však zaměňuje příčinu a následek: zvýšení využití - kapitálových statků zvyšuje mzdové sazby. Pokud nedojde k nárůstu disponibilních úspor, jakékoli zvýšení užití kapitálových statků v jednom odvětví pouze sníží množství kapitálových statků dostupných jiným odvětvím. Pokud dojde k zásahu v podobě zvýšení mzdových sazeb nad jejich tržní úroveň v jedné firmě nebo odvětví, dojde pouze k přesunu využití dostupné zásoby kapitálových statků. To sníží - mezní produktivitu jak práce, tak kapitálu a povede k poklesu celkové produkce a uspokojení spotřebitelů, neboť stávající kapitál je přesouván tam, kde je méně produktivní, než by tomu bylo v podmínkách - svobodného či nenarušovaného trhu.
Ricardův sdružovací zákon: (Ricardo´s law of association) Viz - komparativní náklady, zákon či teorie, což je známější označení téhož. Mises dává přednost pojmu "Ricardův sdružovací zákon", protože stejný princip se neuplatňuje pouze v souvislosti s mezinárodním obchodem, kde se o něm obvykle uvažuje, ale i ve všech ostatních společenských vztazích.
Rovnovážná cena: (Equlibrium price) Cena (množství peněz), při které nedochází k dalším prodejům, protože nabídka a poptávka jsou v rovnováze.
S
Socialismus: (Socialism) Systém společenské organizace požadující veřejné vlastnictví všech výrobních prostředků. Politika, usilující o vytvoření společnosti, v níž jsou veškeré hmotné výrobní prostředky pod výhradní kontrolou organizované skupiny, t.j. vlády - společenského tělesa nátlaku, donucení a útisku. V podmínkach socialismu by tato skupina neurčovala jen to, co má být vyráběno a kdo a jak to má vyrábět, ale také to, kdo má získat produkt a jak ho má využít. V podmínkach tohoto - monopolního vlastnictví a kontroly výrobních faktorů by neexistoval žádný trh těchto faktorů, a tím ani prostor pro - prostředek směny (- peníze) či využití ekonomické kalkulace, která musí být založena na tržních cenách. Závěrem tedy je, že veškerá rozhodnutí musí být centralizována do rukou jedné autority. Proto, jsou-li principy socialismu dovedeny do svých logických konců, musí nutně vést k diktatuře jednoho člověka.
Socialismus ruského vzoru: (Socialism of the Russian pattern) Forma - socialismu, v němž jsou veškeré hmotné výrobní prostředky (zemědělské statky, továrny, kapitálové statky, skladiště apod.) právně vlastněny vládou a provozovány vládními zaměstnanci podle vládních příkazů. Tento systém neudržuje zdání tržních transakcí v oblasti výrobních prostředků, jako tomu je u - socialismu německého vzoru.
Státolatrie: (Statolatry) Uctívání státu. Uctívání státu je uctíváním donucení.
Subjektivní teorie hodnoty: (Subjective theory of value) Teorie zastávaná rakouskými ekonomy a anglosaskými následovníky anglického ekonoma W. Stanleyho Jevonse (1835-1882) a amerického ekonoma Johna Batese Clarka (1847-1938), podle níž existuje hodnota ekonomických statků v myslích jednotlivých lidí, a proto není ani konstantní, ani vnitřně přítomná ve statcích samých. Hodnoty téhož statku se liší podle odlišných úsudků jednotlivců provádějících hodnocení, člověk od člověka a pro stejného člověka v čase. Viz - mezní teorie hodnoty.
Symbolické peníze: (Token money) Obvykle drobné nebo druhotné mince, ve skutečnosti ale jakýkoli rozpoznatelný materiál, jenž obíhá jako substitut za malý objem peněz a jehož hodnota jako peněz převyšuje jeho komoditní hodnotu. Symbolické peníze jsou obecně zapotřebí k provedení směn vyžadujících malé objemy peněz a z toho důvodu je jejich přijímání obvykle omezeno určitým maximálním objemem. Symbolické peníze se liší od - neplnohodnotných peněz v tom, že jsou do určité míry nárokem na skutečné peníze a jejich množství v oběhu je obvykle omezeno na objem nutný k vypořádávání malých plateb. Symbolické peníze jsou - peněžním substitutem, a pokud jejich peněžní hodnota převyšuje jejich komoditní hodnotu, tak také - fiduciárním prostředkem.

Stránka: (Predchádzajúci)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  (Ďalší)
  VŠETKO


Theme by NewSchool Learning