Nedeľa, 16 december 2018, 09:26

Miesto: Akadémia klasickej ekonómie
Kurz: Akadémia klasickej ekonómie (AKE)
Slovník: Slovník ekonomických pojmov - každý účastník kurzu môže pridávať definície

K

Kapitál: (Capital) Základní koncept ekonomické kalkulace, který v peněžních jednotkách vyjadřuje čisté bohatství (aktiva minus pasiva) skládající se ze všech druhů kapitálových statků a prodejných aktiv (úspor) náležejících určité osobě nebo jiné jednotce účastnící se tržního hospodářství. Pouze díky použití tohoto účetního konceptu je možné (1) odhadnout či předpovídat zisky (přírůstek na kapitálovém účtu) a ztráty (úbytek na kapitálovém účtu) zamýšlených tržních operací a (2) vypočítat zisky a ztráty uskutečněných operací. Proto je koncept kapitálu nezbytně nutný jak jako kompas vedoucí veškeré budoucí tržní jednání, tak i jako prostředek zjištění úspěchu či neúspěchu jednání, které již proběhlo.
Kapitálová akumulace: (Capital accumulation) Čin, proces či výsledek vytváření nebo zvyšování zásoby - kapitálových statků. Kapitál může být akumulován pouze vytvořením většího bohatství, než je spotřebováno, t.j. spořením.
Kapitálová spotřeba či dekumulace: (Capital consumption or decumulation) Čin či proces spotřeby či snižování nabídky - kapitálových statků.
Kapitálové statky: (Capital goods) Vyrobené výrobní faktory, jako nástroje, stavby, dopravní zařízení, částečně dokončené statky, a hotovost i spotřební statky, které umožňují jejich majiteli zahájit časově náročnější a produktivnější procesy tvorby bohatství, než by bylo možné, kdyby tyto formy úspor nevlastnil. Stručně řečeno jde o práci, přírodní zdroje a čas vtělené do podoby ekonomických statků, jejichž vlastnictví snižuje čas nutný k dosažení určitého cíle lidského snažení.
Kardinální čísla: (Cardinal numbers) Základní číslovky užívané při jednoduchém počítání (1, 2, 3 atd.), odlišné od - ordinálních čísel.
Kartel: (Cartel) Spojení podniků v určitém odvětví za účelem omezení konkurence a nahrazení konkurenčních cen - monopolními cenami. Bez vládní podpory by kartely mohly existovat pouze v případech, kdy jde o přírodou omezené zdroje nerostné suroviny snadno ovládané na nevelké geografické oblasti, ovšem takové případy jsou vzácné (jde snad jen o diamanty a rtuť), a proto by v podnikání a výrobě kartely hrály jen bezvýznamnou roli. Kartely byly využívány především v Německu před druhou světovou válkou k ochraně domácího průmyslu, silně zatíženého státními sociálními daněmi (na sociální zabezpečení atd.), před zahraničními, méně zatíženými firmami. Kartel umožňuje firmám prodávat v zahraničí za konkurenční ceny, zatímco v tuzemsku si účtuje monopolní ceny dostatečně vysoké na to, aby pokryly náklady státu blahobytu uvalené na prodej a výrobu. Jde tedy o přesunutí celkového břemena na domácí spotřebitele. Náhražkou za kartel jsou zemědělské programy americké vlády.
Katalaxie, katalaktický: (Catallactics, catallactic) Teorie tržního hospodářství, t.j. směnných poměrů a cen. Zkoumá veškeré jednání vycházející z peněžní kalkulace a sleduje vytváření cen zpět do bodu, v němž jednající člověk činí svoji volbu. Vysvětluje tržní ceny takové, jaké jsou, nikoli takové, jaké by měly být. Zákony katalaxie nejsou - hodnotovými soudy, ale jsou přesné, objektivní a mají univerzální platnost.
Keynesovci: (Keynesians) Obhájci postojů zastávaných lordem Johnem Maynardem Keynesem (1883-1946), zejména těch obsažených v jeho Obecné teorii zaměstnanosti, úroku a peněz (General Theory of Unemployment, Interest and Money, 1936). Obecně lze říci, že tyto postoje jsou novou formulací celé řady dříve vyvrácených ekonomických omylů. Keynes popřel Sayov zákon trhů, věřil, že všeobecná nadměrná výroba je možná, snižoval význam úspor a doporučoval zvýšení spotřeby a utrácení na dluh jako léčbu hospodářských recesí a depresí. Jeho receptem na nezaměstnanost, způsobenou schopností politicky chráněných odborů zvýšit mzdové sazby svých členů nad úroveň na svobodném trhu, bylo snížení hodnoty peněžní jednotky úvěrovou expanzí a inflací. Věřil, že tento růst objemu peněz podpoří zaměstnanost zvýšením kupní síly, kterou nazýval "efektivní poptávkou".
Klasická ekonomie: (Classical economics) První úplný systém ekonomické teorie, poprvé vyložený Adamem Smithem (1723-1790) v jeho Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776). K jejím dalším představitelům patří Jeremy Bentham (1748-1832), David Ricardo (1772-1823), Jean Baptiste Say (1776-1832), Thomas R. Malthus (1766-1834), James S. Mill (1773-1836) a řada dalších autorů ze stejného období. Ačkoli tato škola neobhajovala úplný - laissez faire přístup, obecně podporovala princip, že se jak jednotlivcům, tak i celé společnosti daří lépe v podmínkach minimálních politických zásahů. Obhajovali soukromé vlastnictví, dobrovolnou společenskou spolupráci, ekonomickou svobodu, a vládu lidu a formulovali některé z prvních základních principů, na nichž je postavena moderní ekonomie. Jejich velkou slabostí byla neschopnost vyřešit paradox hodnoty a většina jejich argumentace tak byla založena na pracovní (objektivní) či - klasické teorii hodnoty.
Klasická teorie hodnoty: (Classical theory of value) Teorie hodnoty Adama Smitha (1723-1790), Davida Ricarda (1772-1823) a jejich následovníků, přijatá také Karlem Marxem (1818-1883). Tato teorie tvrdí, že tržní hodnoty jsou určeny množstvím práce nutným k výrobě toho, co je nabízeno k prodeji. Později byla rozvinuta tak, aby zohledňovala i rozdíly v kvalitě potřebné práce.